Informace k aplikaci § 2a odst. 4 písm. b) bodu 2. zákona o kompenzačním bonusu pro rezidenty EU/EHP
Podle § 2a odst. 4 písm. b) bod 2. zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“), platí, že subjektem kompenzačního bonusu nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) téhož odstavce ze zdrojů na území České republiky.
Dle stanoviska Ministerstva financí:
„Smyslem uvedeného omezení je zajistit, aby nebylo možné čerpat kompenzační bonus ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným se sídlem, resp. s těžištěm činnosti v zahraničí, kde by společnost (resp. její společník) mohla být příjemcem jiné srovnatelné podpory poskytované jiným členským státem, čímž by došlo k nežádoucí kumulaci podpor.
Stávající text zákona je nicméně nastaven tak, že to, zda daná společnost (resp. její společník) skutečně obdržela v zahraničí uvedenou podporu, není v konkrétním případě přezkoumáváno, ale uvedená zákonná podmínka je uplatněna plošně.
Na základě předběžných konzultací s Evropskou komisí v rámci procesu notifikace zákona o kompenzačním bonusu bylo konstatováno, že existuje riziko, podle něhož by toto „plošné“ vyloučení nároku na kompenzační bonus pro společníka společnosti s ručením omezeným v případě, že uvedená společnost je registrována v jiném členském státě Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru, mohlo být v rozporu s pravidly fungování vnitřního trhu Evropské unie. V konkrétní rovině se jedná o riziko rozporu zejména s čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) týkajícími se vnitřního trhu a základních svobod, konkrétně Hlavou IV SFEU - Volný pohyb osob, služeb a kapitálu (zejména čl. 45, 49 a 56 SFEU).“
Zároveň Ministerstvo financí dovozuje, že:
„V případě, že by byla úprava vylučující vznik nároku na kompenzační bonus v případě společníků společností s ručením omezeným, které jsou rezidenty jiného členského státu EU, shledána jako rozporná s pravidly vnitřního trhu, lze akceptovat vznik nároku na kompenzační bonus na základě přednostní aplikace evropského práva za podmínky, že bude zajištěn soulad s pravidly kumulace podpor dle unijního práva s ohledem na možnou jinou srovnatelnou podporu poskytnutou danému subjektu jiným členským státem. Žádost o kompenzační bonus bude tedy posouzena s ohledem na tato pravidla.“.
S ohledem na skutečnost, že lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus v případě prvního bonusového období uplynula 29. června 2020, lze v případě, že jsou splněny ostatní zákonné podmínky, využít institut navrácení lhůty (pro podání žádosti o kompenzační bonus) v předešlý stav podle § 37 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána správci bonusu do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty (za den pominutí tohoto důvodu je považován den zveřejnění této informace).
Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč.
Kompenzační bonus může být v daném případě vyplacen až po rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav, a to i za předpokladu, že žádost o kompenzační bonus byla podána souběžně s žádostí o navrácení lhůty pro její podání v předešlý stav. V žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav je na místě uvést, v jakém rozsahu (kolik dní, či do jakého data) je žádáno o navrácení lhůty pro podání žádosti o kompenzační bonus a jasné vymezení, že je žádáno z důvodů popsaných v této informaci. Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav není možné podat prostřednictvím e-mailu.
